Čajový festival se v Děčíně konal poprvé v roce 2006. Jeho hlavním organizátorem byl a stále je Martin Zíka, který ještě před Čajovým festivalem uspořádal několik Malých festivalů spirituální hudby. Důvodem, proč se tyto festivaly začaly konat, byl nedostatek akcí duchovně - alternativního ražení. Děčín má sice mnoho kostelů a také jednu krásnou synagogu, kde se občas pořádají pěkné koncerty a výstavy, nicméně zde chybělo něco, co by lidem nabízelo multikulturní spirituální dimenzi.
Jedním z rysů současné doby je, že pod pojmem „kultura“ většina lidí hledá spíše zábavu, než spirit. Jaksi nám začala unikat pravá postata kulturního činění, která tkví v kultivaci lidské duše. Přitom ale právě duchovní dimenze a její rozvíjení je to, co nám dnes tolik schází. Největší inspirací pro vznik Čajového festivalu byla kniha „Tajné dějiny hudby“ českého publicisty Vlastimila Marka - vzácná studnice informací nejen o etnické hudbě držící se stále jedné linky, kterou je vliv hudby na duševní zdraví a duchovní stav člověka i celé lidské společnosti.
Čajový festival přináší bohatou inspiraci hledajícím, tedy lidem, jimž „cosi“ schází, ale co se nedá nikde koupit. Lidem, kterým je jedno, jestli jsou křesťané, muslimové, buddhisté nebo tzv. ateisté. Lidem, kteří nechodí do kostela ani neroznášejí podivné časopisy, přesto však tuší a cítí, že existuje něco jako spirituální božský zdroj, k němuž se chtějí přiblížit, ale zatím nevědí jak. Právě z tohoto důvodu je záměrem pořadatele naplnit každý Čajový festival akcemi nabízejícími nejen emotivní vzrušení, ale také neviditelné tenké nitky vedoucí „tamtéž“.
Hlavní smysl Čajového festivalu není složité pochopit. Jde vlastně o to, že kdybychom byli více bdělí v takovém smyslu, jak bdělost chápal a vysvětloval indický duchovní a mystik Anthony de Mello, měli bychom mnohem méně problémů a mnohem více radosti, než je tomu nyní. Naše lidská tragikomedie tkví v tom, že zahlušeni každodenními starostmi, nestřídmým konzumem, úředním papírováním a neustálým křikem médií nejsme schopni vidět a „uchopit“ zmíněné tenké nitky k vnitřnímu štěstí.
Čajový festival tedy nabízí příležitost se alespoň na chvíli zastavit, ztišit se, prožít něco neobvyklého a vzpomenout si, že podstata života samého je v něčem úplně jiném, než nám tvrdili a stále tvrdí ve školách. Je to alternativa pro lidi, kteří nemají potřebu chodit do kostela nebo trávit dlouhé hodiny v meditacích. Také pojem spirit neboli duchovno není na Čajovém festivalu hlasitě deklarován. Podtitul celé této každoroční akce je „festival pro duševní zdraví“ a je na účastnících, jak si to sami pro sebe vyloží.
Čajový festival si postupem času našel množství příznivců, jak mezi publikem, tak mezi účinkujícími a partnery. Jeho hlavním patronem je statutární město Děčín, které je díky této akci zapojeno do celonárodní podzimní kampaně Týdny pro duševní zdraví. Pomocnou ruku při pořádání Čajového festivalu podávají zejména neziskové organizace, z nichž je potřeba zmínit občanské sdružení Zelená pro planetu a 1. hudební spolek v Děčíně.
Zbývá ještě vysvětlit název Čajového festivalu. Rozhodně jeho prioritou není přehlídka obchodních komodit souvisejících s čajovou kulturou, ačkoli čaj se během festivalu „konzumuje“ v různých podobách opravdu vydatně. V posledním ročníku dokonce jako součást programu proběhla velmi zajímavá soutěž znalců čaje, která bude mít jistě pokračování. Nicméně pojem „čaj“ je nutné v tomto případě uchopit z jiného konce.
Čaj je symbol čisté mysli, vytříbené kultury, skromnosti a pokory. Čaj nabízí chvíle pozastavení se a rozjímání. Čaj je pro mnohé stálepřítomným životním partnerem, který nepodléhá emocionálním vrtochům. Čaj svými mnohými variacemi naznačuje, že život je pestrý a nabízí nepřeberné možnosti. Rafinovanost čaje je také v tom, že čím pozorněji se mu věnujeme, tím vytříbenější a jemnější cestou se vydáváme, až najednou objevíme ten příznačný „konec nitky“ přímo před sebou.
Už v této chvíli se tedy můžeme těšit na čtvrtý ročník Čajového festivalu, který se uskuteční s největší pravděpodobností v týdnu od 20. do 27. září 2010. Tentokráte se pokusíme, aby nebyl pouze akcí pro děčínskou komunitu ale i pro poutníky ze vzdálenějších míst. A budou-li energie příznivé, jistě nabídne pod záštitou občanského sdružení Beztelevize vydatný šálek spiritu i zábavy.
